HLAVA PRVNÍ
Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana
§ 1
(1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv
a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví.
(2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických
osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z
práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.
1)
(3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují
zvláštní zákony.
§ 2
(1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností,
s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.
(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.
(3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti
upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže
z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
§ 3
(1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí
bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu
s dobrými mravy.
(2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy
dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů
a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.
§ 4
Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu,
který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem
soud.
§ 5
Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany
u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit,
aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.
§ 6
Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo
je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.