Jednostranné právní úkony a rozhodné právo
Datum publikování: 29. 10. 2010
Autoři: Prof. JUDr. Monika Pauknerová, CSc.
Typ: výklady
Zdroj: Právní fórum 2010/10
Příspěvek se zaměřuje na určení rozhodného práva pro jednostranné právní úkony, zejména ty, které přímo nepokrývá ani působnost Nařízení Řím I, ani působnost Nařízení Řím II. Přitom by tato nařízení, která upravují právo rozhodné pro závazky, měla být vzájemně komplementární a neměla by ponechávat určité instituty závazkového práva mimo rozsah své aplikace.
Jednostranné právní úkony a rozhodné právo Východiska pro určování práva použitelného na jednostranné právní úkony v závazkových vztazích Jednostranné právní úkony, tedy úkony, které jsou projevem vůle jedné strany, představují specifickou kategorii, která není chápána v různých právních systémech shodně. Někdy jsou takové úkony považovány za součást práva smluvního, např. návrh na uzavření smlouvy, výpověď smlouvy, odstoupení od smlouvy nebo za kvazikontrakty, k nimž by bylo možno z hlediska českého práva zařadit např. veřejnou soutěž či veřejný příslib; 1) jiné jsou pojímány jako kvazidelikty, např. jednatelství bez příkazu, i když to je někdy považováno za kvazikontrakt. 2) Nelze zapomínat ani na jednostranné právní úkony mimo oblast závazkového práva, např. závěť, ty ponechává tento příspěvek stranou. Je známo, že různé právní systémy se v chápání jednostranných úkonů a závazkových vztahů často odlišují.