Míra úspěchu oprávněného jako kritérium pro rozhodování o nákladech exekuce

Náhled dokumentu
 

Míra úspěchu oprávněného jako kritérium pro rozhodování o nákladech exekuce

DOKUMENT JE PŘÍSTUPNÝ V PRODUKTU Občanské a obchodní právo, Konkurzní a insolvenční právo, Právní fórum - archiv časopisu

PŘIHLAŠTE SE NEBO SI OBJEDNEJTE BĚHEM 5 MINUT NEOMEZENÝ PŘÍSTUP K MNOHA UŽITEČNÝM INFORMACÍM.

Datum publikování: 31. 1. 2011
Autoři: JUDr. Karel Svoboda
Typ: výklady
Zdroj: Právní fórum 2011/1
Zaměřím se na srovnání právní úpravy a judikatury týkající se rozhodování o nákladech řízení a nákladech účastníků během nalézacího řízení a během exekuce.1) Pokusím se najít shody a rozdíly a na jejich základě uzavřít, zda lze úpravu rozhodování o nákladech exekučního řízení (§ 87 a násl. exekučního řádu) pokládat za kvalitní a vyváženou.
Míra úspěchu oprávněného jako kritérium pro rozhodování o nákladech exekuce Jestliže žalobce se svým požadavkem v nalézacím řízení zcela nebo zčásti neuspěje, soud rozhodne o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem, podle míry jejich úspěchu ve sporu. 2) Míra úspěchu účastníků je podstatná i pro rozhodnutí o tom, kolik který z nich má zaplatit na náhradě nákladů státu, pokud během řízení vznikly. 3) Bylo by logické očekávat, že stejný princip se uplatní i v rámci exekučního řízení, pokud soud nebo exekutor dospějí k závěru, že oprávněný požaduje výkon rozhodnutí zčásti neprávem. Exekuční řád má však zcela svébytnou úpravu týkající se nejen náhrady nákladů a odměny exekutora, ale i náhrady nákladů mezi účastníky exekučního řízení navzájem. Její výslovný text nasvědčuje tomu, že oprávněný, který byl v exekuci byť i jen v nepatrné části úspěšný, nemá žádnou povinnost hradit povinnému jeho náklady. Také náklady a odměnu exekutora má nést pouze povinný. Takové závěry jsou však ve zjevném rozporu s principem rovnosti účastníků soudního řízení, jak je definována v čl. 37 odst. 3 Listiny. 4) Specifika exekučního rozhodování K zamítnutí návrhu na zastavení exekuce dochází jen velmi zřídka. J ...