Změny v občanském právu v tereziánské a josefinské době

Počátek období osvícenství je v našich zemích spojován s nástupem panovnice Marie Terezie1) na trůn (1740) a dobou jejího vládnutí, vyvrcholení této éry pak lze sledovat za vlády jejího nástupce Josefa II. (1780–1790)2). Tito panovníci podstatně změnili svým téměř nepřehledným počtem reforem týkajících se prakticky všech odvětví života tehdejší společnosti a formulovaných ve velkém počtu zákonů, nařízení aj. právní systém rakouské monarchie. Pro život poddaných měly mimořádný význam dva patenty, a to tzv. toleranční patent, rozšiřující svobodu vyznání i na některé nekatolíky a patent o zrušení nevolnictví. Oba tyto patenty měly vliv i na dosavadní úpravu manželského práva a projevily se rovněž v tzv. manželském patentu z roku 1783, jehož některá ustanovení pak přežívala řadu desetiletí. V souvislosti s úpravami manželského práva docházelo i ke změnám ve způsobu vedení matrik, které se z výhradního vlivu církve přesunuly do kompetence státu a jejich v roce 1784 změněná forma byla prakticky v užívání až do poloviny 20. století.