Řešení nezájmu a předosvojitelské péče v rekodifikaci soukromého práva

Náhled dokumentu
 

Řešení nezájmu a předosvojitelské péče v rekodifikaci soukromého práva

DOKUMENT JE PŘÍSTUPNÝ V PRODUKTU Občanské a obchodní právo, Právnické fórum registrovaný uživatel, Právní fórum - archiv časopisu

PŘIHLAŠTE SE NEBO SI OBJEDNEJTE BĚHEM 5 MINUT NEOMEZENÝ PŘÍSTUP K MNOHA UŽITEČNÝM INFORMACÍM.

Datum publikování: 29. 7. 2011
Autoři: Mgr. Petr Sedlák
Typ: výklady
Zdroj: Právní fórum 2011/7
Rekodifikace občanského práva si v rámci svého sysifovského úkolu dala za cíl zásadní rekodifikaci soukromého práva do jediného kodexu, v jehož rámci dochází i k rekodifikaci rodinného práva. V rámci rodinného práva se dostalo zvýšené pozornosti institutu osvojením, který prošel systémovou i institucionální proměnou, když se v rámci rekodifikačních prací posunul z oblasti náhradní rodinné péče do oblasti statusové a institucionálně bylo osvojení v rámci úpravy rodinného práva (nezohledňujíc veřejnoprávní úpravu zákona o sociálněprávní ochraně dětí) svěřeno do jurisdikce soudů.
Řešení nezájmu a předosvojitelské péče v rekodifikaci soukromého práva V rámci rekodifikace je zjevný nárůst počtu ustanovení zákona, která se (nejen) osvojení věnují. Jestliže současný zákon o rodině ve čtvrté hlavě druhé části upravuje osvojení (nezletilého) celkem v devatenácti ustanoveních, osvojení nezletilého zabírá v druhé části rekodifikace (rodinné právo) hlavě druhé a druhém oddíle celkem 52 ustanovení. Nárůst úpravy je tedy téměř trojnásobný. Vedle toho ale do kapitoly osvojení rekodifikace je třeba zahrnout i osvojení zletilého, kterému se výslovně (tedy mimo obecné společné úpravy osvojení) věnuje dalších devět ustanovení. Pokud se podíváme do historie, Obecný občanský zákoník (ABGB) z roku 1811 upravoval osvojení v ustanoveních § 175 až 185, tedy celkem v sedmi ustanoveních. ABGB bylo v prostředí první republiky následováno zákonem č. 56/1928 Sb., o osvojení, který měl včetně závěrečných a prováděcích ustanovení čtrnáct paragrafů, a to vč ...