Kumulace procesních lhůt a její následky

Kumulace procesních lhůt a její následky Ve snaze urychlit řízení soudce nezřídka vydá usnesení, jehož obsah ve skutečnosti tvoří nikoli jedno, ale hned dvě rozhodnutí. Tato rozhodnutí přitom na sebe navazují a správně by měla být vydána nikoli najednou, nýbrž postupně. Pokud jsou soudní rozhodnutí, která by na sebe mají navazovat, vydána současně a nikoli postupně, obvykle dochází ke kumulaci procesních lhůt, které má účastník k dispozici za účelem naplnění svých procesních práv či povinností. Tyto lhůty běží zároveň, ačkoli by měly plynout každá samostatně. Cílem této glosy je pouvažovat nad tím, kdy lze takový nebo podobný postup ze strany soudu tolerovat. Uvedeme také, k jakým procesním následkům kumulace procesních lhůt vede. Nepřípustné slučování dvou na sebe navazujících rozhodnutí Každý proces má svoji chronologii, kterou soudce musí respektovat. V přemíře snahy o urychlení civilního řízení se někdy stává, že namísto postupného vynesení dvou na sebe navazujících usnesení soud vydá usnesení jediné. V případě, že je do obou usnesení přípustné podat odvolání, odvolací lhůty začnou běžet společně a nikoli každá zvlášť (tedy postupně). Ke kumulaci lhůty k podání odvolání a lhůty pro přípravu jednání dochází například tehdy, když soud rozhodne o ustanovení opatrovníka žalovanému, neboť jeho pobyt není znám. 1) Zároveň v tentýž okamžik nařídí ústní jednání