Kárný senát NSS uznal místopředsedu Krajského soudu v Brně vinným

Bylo mu uděleno kárné opatření - odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce místopředsedy soudu na dobu 6 měsíců.

Zproštěn návrhu na kárné řízení byl v části, ve které mu navrhovatel – ministr spravedlnosti vytýkal nesprávné přidělení dvou insolvenčních věcí. V tomto případě kárně obviněný soudce prokázal, že mohl mít odlišný názor na splnění podmínek k přidělení předmětných věcí podle zvláštních pravidel uvedených v rozvrhu práce (specializace jednotlivých oddělení, souvislost věci z důvodu koncernového propojení společností). Navrhovatelem vymezený skutek se týkal pouze pochybností ohledně okamžiku přidělení věci, nebyly zpochybňovány žádné další úkony, které kárně obviněný místopředseda v takto přidělených insolvenčních řízeních činil.

Kárně obviněnému místopředsedovi byla ministrem spravedlnosti dále vytýkána komunikace s předsedou soudu a pracovníky dohledu Ministerstva spravedlnosti ohledně provozu softwarového systému insolvenčního rejstříku (ISIR). Kárný senát NSS dospěl ohledně takto formulovaného skutku k závěru, že ani případnou nesprávnou komunikací ze strany místopředsedy nebyla bez dalších skutečností (které navrhovatelem tvrzeny nebyly) naplněna skutková podstata kárného provinění.

V části návrhu týkající se netransparentního a zneužitelného ustanovení rozvrhu práce bylo řízení zastaveno protože návrh na zahájení řízení byl podán po uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty pro podání návrhu. Kárný senát Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že navrhovatel měl příslušný rozvrh práce k dispozici od 28. 12. 2010, mohl a měl se s jeho obsahem seznámit. Návrh byl podán na konci září 2011.



Informace k rozhodnutí sp.zn. 11 Kss 18/2011 ze dne 18. 1. 2012.

K nově podanému návrhu:

Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 16. 1. 2012 doručeno podání ministra spravedlnosti, které bylo označeno jako doplnění návrhu v již zahájené věci sp. zn. 11 Kss 18/2011. Nově vytýká Mgr. Kozákovi průtahy v jednom insolvenčním řízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela odlišný skutek od těch, které jsou předmětem návrhu v původním řízení, kárný senát neshledal podmínky k vedení společného řízení – a to zvláště za procesní situace, kdy v původním řízení bylo nařízeno ústní jednání a věc byla připravena k rozhodnutí.

Zdroj: Internetové stránky Nejvyššího správního soudu